Z pohádkových bytostí jsem měl vždycky nejradši vodníka. Ne toho zlého s žabí tlamou a vypoulenýma očima, co vypadají, že si jejich majitel do očních důlků narval pingpongové míčky. Tohohle rozšklebeného vodníka, který v pohádkách topí lidi, jsem nemusel. Já měl rád toho obyčejného dědulu se zelenými vlasy, který vysedává na vrbě nad rybníkem, nebo se ve vodě…