Víte, že medvědům se dřív říkalo medjedi? Asi nemusím vysvětlovat proč. Ale zajímalo mě, jaký byl dřív skutečný název mlsných chlupáčů, tak jsem začala pátrat. A představte si, ono se to neví! Nikdo původní název nezná. Byl totiž zakázaný. Prostě tabu. Nesměl se ani vyslovit, aby člověk náhodou tohohle nebezpečného tvora nepřivolal. A tak, když se o něm mluvilo, říkalo se ten, kdo jí med (medjed). Lidé v dávných dobách zákaz dodržovali tak důsledně, až se na původní pojmenování zapomnělo.
Zástupný název se vžil prakticky ve všech slovanských jazycích.
bulharsky medved
česky medvěd
chorvatsky medvjed
polsky niedźwiedź
rusky medveď
slovensky medveď
slovinsky medved
ukrajinsky medviď
Germáni pro medvěda používali zástupné pojmenování ten hnědý.
Z toho pak vzniklo anglické slovo the bear, německé der Bär, norské bære, nebo švédské björn.
V dalších jazycích je patrný vliv latiny. Jestli i tady šlo o zástupné slovo, netuším. Latinsky se medvěd řekne ursi. Francozsky ours, italsky orso, rumunsky urs, španělsky oso.
Zajímavé je, že maďarské pojmenování pro medvěda je medve, ačkoliv maďarština není slovanský jazyk.
Ale stejně by mě ten původní název zajímal. Jak asi zněl? Jenže ani sami medvědi to nevědí.
ZDROJ:
Machek, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Academia, Praha 1971.
https://proofreading.cz/perlicky-z-historie-cestiny