Na surfování ve vlnách Pacifiku jsem se těšil. Pár zkušeností už jsem měl, ale spíš z windsurfingu a skateboardingu. K surfování na vlnách u nás prostě nejsou podmínky. Sice jsem párkrát trénoval na umělé vlně, ale to není ono.
Australská pláž Bondi v Sydney je mezi surfaři vyhlášená. Sice to není Havaj, ale i tak se tu dají zažít perfektní vlny. Nemohl jsem se proto dočkat. Jenže jsem netušil, že tenhle adrenalinový sport nám ještě pořádně okoření žralok.
Když už jsem se zmínil o Havaji, tak surfing prý vznikl před stovkami let právě tam. Sjíždění vln na prkně se věnovali obyvatelé ostrovů v Tichomoří, nejspíš v Polynésii už v 17. století. Pro Polynésany to byla součást náboženských rituálů, ale i zábava, která dala základ jejich svébytné kultuře.
Na Havaji si náčelníci nechávali zhotovovat prkna ze vzácného dřeva. Ale každé surfové prkno, ať vzácné, či obyčejné, se stávalo předmětem uctívání a už při samotné výrobě byli bohové vzýváni, aby prknu dopřáli dobré vlny a jeho uživateli bezpečnou plavbu.
Do Evropy se první zprávy o surfingu dostaly v roce 1779. Tehdy nadporučík Britského královského námořnictva James King popsal Havajce surfující na vlnách jako hazardéry se životem a surfování považoval za odstrašující záležitost.
Trvalo dalších 150 let, než se surfing stal mezinárodně uznávaným sportem. První surfařskou hvězdou se stal Duke Kahanamoku. Pro příznivce tohoto sportu založil na Havaji první surfařský klub Hui Nalu a je považovaný za zakladatele moderního surfingu. V 50. letech 20. století pronikl surfing do Kalifornie a jeho popularita dál rostla. Velký podíl na tom mají i filmy se surfařskou tematikou. Od roku 2020 je surfing respektovaným olympijským sportem.
Současné surfy vypadají jinak než prkna dávných Polynésanů. Navíc jsou specializované, takže profesionálové používají různé druhy surfů na různý typ vln. Velké surfboardy používané k sjíždění větších vln řítících se ke břehu obrovskou rychlostí měří od 2,4 do 3,4 metrů. Surfy, na nichž jezdci využívají triků převzatých ze skateboardingu, jsou kratší. Spousta surfařů přešla k windsurfingu, ale když se vrátili k surfování, přinesli jako novinku úchyty pro nohy, což umožňuje ještě extrémnější výkony.
Největší vlny na světě se prý tvoří právě u Havaje v místě zvaném Čelisti. Velké množství vody tam naráží do skaliska ve tvaru houby a vytváří tak vlny až 15 metrů vysoké. Je to nebezpečný sport, ale kdo mu propadne, nedá na jízdu na vlnách dopustit.
Nepříjemné ale je, že velké množství žraločích útoků bylo zaznamenané právě na surfaře. Existuje teorie, že obrys člověka sedícího obkročmo na prkně nebo pádlujícího k vlně může žralokovi připomínat siluetu tuleně, jeho oblíbené pochoutky. A tak si jde kousnout. Mě surfování chytlo a baví mě sjíždět vlnu za vlnou. Ale večer nebo brzy ráno, když žraloci loví, bych do moře nešel.
ZDROJE:
Tomlinson, Joe. Encyklopedie extrémních sportů. Egmont 2000.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Surfing
ZDROJ OBRÁZKŮ: UNSPLASH (Jeremy Bishop, Knut Robinson, Madeleine Ragsdale, Mathieu Chirico, Tatonomusic)