Z pohádkových bytostí jsem měl vždycky nejradši vodníka. Ne toho zlého s žabí tlamou a vypoulenýma očima, co vypadají, že si jejich majitel do očních důlků narval pingpongové míčky. Tohohle rozšklebeného vodníka, který v pohádkách topí lidi, jsem nemusel. Já měl rád toho obyčejného dědulu se zelenými vlasy, který vysedává na vrbě nad rybníkem, nebo se ve vodě prohání na velkém sumci a tu a tam lidem provede nějakou legrácku. Na hlavě má cylindr a nosí červené kalhoty a zelené sako, z jehož šosů věčně odkapává voda.
Vodník patří mezi nejznámější česká strašidla, ale zjistil jsem, že ho znají i v Polsku, Rusku, Slovinsku a v Lužici. Takže je to vlastně typicky slovanské strašidlo.
V Německu existuje vodní démon nixe. A z německého slova wassermann, což znamená vodní muž, vzniklo české pojmenování hastrman.
V keltské mytologii existuje vodní bytost kelpie. Polovinu těla má jako kůň, druhou tvoří rybí ocas. Ale to už jsme obecně u vodních nadpřirozených bytostí, kterých existuje určitě obrovské množství od českých rusalek až po boha moří Poseidóna.
Když jsem ale zjistil, že příběhy o vodníkovi se vyprávějí i na druhém konci světa, v Japonsku, řekl jsem si, že až do Japonska pojedeme, musím jejich vodníka za každou cenu vidět i jinak než na obrázku. To já jsem vymyslel, že se v Tokiu půjde do Hradu hrůzy. Takže vlastně můžu za to, že nás tam sutiny zasypaly. Mariana sice říká, že to je hloupost, že kdybychom nešli do muzea strašidel, zastihlo by nás zemětřesení jinde v Tokiu. A třeba by to bylo ještě horší. Každopádně jsem japonského vodníka viděl a vlastně mi tím, jak se na mě s ostatními figurínami v muzeu zřítil, možná zachránil život.
Japonskému vodíkovi se říká Kappa, což znamená Okurka.
Někdy se mu taky říká
Kawa-no-tono, neboli Pán
Kawa-no-nuši, což znamená Vládce řek.
Jak vodník Kappa vypadá? Na první pohled byste si ho s naším vodníkem nespletli.
Pokud se Kappa zrovna nepřeměňuje v malého chlapce, má tělo želvy, žabí nohy a hlavu jako opice. A pozor, to je důležité, vždy má na temeni hlavy důlek, který musí mít pořád plný vody. Jak důlek vyschne, pozbyde vodník své moci a rázem je zranitelný.
Takže je to vlastně podobné, když je delší dobu na suchu i náš český vodník. Bez vody ztrácí své schopnosti.
Stejně jako náš český vodník i Kappa se pohybuje poblíž jezer a řek, ale stačí mu i tůně nebo bažina. Na rozdíl od českého vodníka má však k dispozici i moře.
Podobnost s českým vodníkem je taky v tom, že někdy škodí (například vás dětským hláskem přiláká blíž a pak vás svými tesáky roztrhá a sežere, jindy aspoň zpustoší pole), ale může taky pomáhat (třeba se setím nebo se sklizní).
Japonského vodníka lze k dobrým skutkům přimět tím, že ho uplatíte okurkami, které hodíte do řeky. Japonci je vodníkům obětují hlavně při červnových slavnostech. Pokud chcete mít úplnou jistotu, že vám vodník nebude škodit, vyryjte do okurky své jméno. Tak prý bude Kappa vědět, kdo ho obdaroval.
ZDROJ:
https://casopis-pubertak8.webnode.cz/news/japonska-strasidla-jako-z-hororu-/
https://zena-in.cz/clanek/halloween-se-blizi-japonska-strasidla-zerou-lidi-a-letaji-pomoci-vejire
ZDROJ OBRÁZKŮ: Matyáš Namai, UNSPLASH ( Daniels Joffe)