Jonáš nám nadšeně líčil, jaké jsou dneska technické prostředky na vyhledávání lidí zasypaných v lavinách. Ale já vám říkám, není nad lavinového psa. Sama jsem zažila, jaké to je, když se ve vrstvě sněhu, který vás zavalil, najednou objeví skulina a v ní mokrý psí čumák.
Poté, co jsme s partou zažili v Krkonoších naše trochu krkolomné zimní dobrodružství, jsem u rodičů škemrala, že si pořídíme lavinového psa domů. Svým nadšením jsem nakazila i Alfu, a dokonce se nám podařilo dostat na naši stranu i Hardyho, který už začal přemýšlet, jak budeme čtyřnohého pomocníka cvičit. Ale s tátou, a hlavně s mámou nebyla řeč.
Pravda je, že lavinový pes by měl vyrůstat a žít na horách, a my bydlíme ve městě. Prozatím jsem tedy svůj nápad odložila. Ale nevzdávám to!
Zatím jsem si o lavinových psech našla pár zajímavostí.
VÝCHOVA LAVINOVÉHO PSA
Štěně, z kterého by měl vyrůst lavinový pes, by se mělo od malička pohybovat v horském terénu a poznávat prostředí hor. Každodenním pohybem na horském vzduchu se také otužuje.
Hry malého psa jsou zaměřené na vyhledávání různých ukrytých předmětů přímo v terénu, a to v každém ročním období.
Hledání pod sněhem se cvičí nejprve pod slabou sněhovou pokrývkou, později se ukryté předměty dávají hlouběji do sněhu.
Po základním výcviku pes absolvuje speciální kurz a později cvičí i v lavinách.
Součástí výcviku jsou i dlouhé pěší pochody, ale také přesuny helikoptérou.
Důležité je, aby se pes dokázal plně soustředit. Proto je také nutné střídat práci s krátkým odpočinkem i během zásahu.
Výcvik ale musí absolvovat i druhý člen týmu – psovod. Je třeba, aby se naučil psovi rozumět, aby jejich spolupráce byla co nejtěsnější.
Psi jsou cvičeni nejen k vyhledávání osob zasypaných lavinou, ale dokážou vystopovat i lidi, kteří v horách zabloudí, nebo nemohou z nějakých důvodů pokračovat v cestě.
Pátrání často probíhá i v noci a v těžkých povětrnostních podmínkách, kdy je vítr, mráz, vánice.
Pomoc lavinového psa je dána jeho výborných čichem. Psí čich je 600 x vyvinutější než čich člověka.
Pes ucítí člověka i 5 m hluboko pod sněhem.
Plochu lavinového pole o velikosti 1 hektar, kterou by lidé se sondami prohledávali dvě hodiny, pes zkontroluje za 20 minut.
Výuka lavinového psa většinou trvá dva roky. Ale i po absolvování zkoušek musí pes neustále trénovat.
PLEMENA NEJČASTĚJI POUŽÍVANÁ K VÝCVIKU LAVINOVÝCH PSŮ
německý ovčák vyhovuje nejvíc i kvůli stavbě těla a druhu srsti
belgický ovčák
australský ovčák
katalánský ovčák
border kolie
výmarský ohař
bígl
hovawart
český horský pes
slovenský čuvač
labrador
VÝCVIK LAVINOVÝCH PSŮ U NÁS
V ČR se pro výcvik psů pořádají dva lavinové kurzy ročně. Kurzu, který se koná na konci zimy, se účastní i psi ze zahraničí. Čeští psi se svými psovody pak vyjíždějí i na kurzy za hranice. V zahraničí také skládají v lavinách nejvyšší záchranářské zkoušky.
FRANCIE
Světově uznávaná je škola lavinových psů ve francouzských Alpách. Školí zde psy a psovody z celého světa. Francouzští záchranáři z řad policie začali lavinové psy používat ve středisku Val d’Isère už v roce 1956.
HERMA
První lavinový pes u nás byla Herma, fenka německého ovčáka. Jejím cvičitelem byl Wolgang Berger. Pro Horskou službu v Krkonoších pracovali v roce 1968.
PSI DRŽÍ POHOTOVOST
Od roku 2006 drží v Krkonoších lavinoví a pátrací psi se svými psovody pohotovost tak, aby vždy byli k akci připraveni aspoň dva až tři psi.
23. 2. 1999 spadla lavina na tyrolskou vesnici Galtür. Zasypala 57 lidí. 31 jich zahynulo. Ostatní se podařilo včas vyhrabat a zachránit velkou zásluhu na tom měl i záchranářský pes Heiko.
Pes Jack, kříženec labradora a vlčáka v této lavině přežil zasypaný 24 hodin. Jeho majitelé však to štěstí neměli, a tak se psa ujal jeden z vojáků pátracího oddílu.
PRAMENY: