Když jsem poprvé viděla Ma Nank a její mámu, jak mají krky omotané tím mosazným drátem, tak jsem nevěděla, co si o tom mám myslet. Nepřipadaly mi s těmi obručemi hezké. Ale nemohla jsem ani říct, že by to působilo vyloženě ošklivě. Ony totiž drží hlavu pořád tak zpříma, tak důstojně, možná až majestátně. Na první pohled se může zdát, že jejich pohyby jsou neohrabané, protože nemůžou jen tak sklonit hlavu nebo ji otočit. Musí se prostě pohybovat jinak. Vypadá to zvláště, ale svým způsobem ladně.
Spousta lidí vám řekne, že je to zrůdnost. Možná ano. Z dnešního pohledu. Z pohledu historie jejich kmene je to tradice, součást kultury. Prostě taková trochu ulítlá móda, která už ovšem trvá spousty let.
Jak jsem tak o tom přemýšlela, začala mě napadat spousta jiných ulíťáren z celého světa. Tak jen pár příkladů:
Dlouhé uši
Kareni, jejichž ženy si nasazují na krk mosazné kruhy, patří do kmene Padaungů. Ženy jiného karenského kmene si pro změnu velkými těžkými náušnicemi vytahují uši tak, až se jim courají po ramenou.
Malé nohy
Ve staré Číně malým holčičkám deformovaly nohy, aby je měly co nejmenší. Ideál krásy byla malá nožka. Že ty chudinky pak nemohly chodit, to už se tak moc neřešilo. Mimochodem, pohádka o Popelce prý pochází z Číny.
Protáhlá lebka
Některé indiánské kmeny ve střední Americe zase od dětství podstupovali postupné deformování lebky, aby dostala úzký protáhlý tvar. Zajímavé je, že se to dělalo i vysoce postaveným Egypťanům.
Talířovitý ret
V africkém kmeni Murisů, kteří žijí v Etiopii, je dodnes zvyklost, že si ženy i muži stále většími a většími kulatými destičkami vyztužují spodní ret, až jim ční z obličeje jako talířek. Ret se prý kvůli tomu musí naříznout a někdy je třeba vyrazit i několik zubů, aby měl talířek správný sklon. Nevím, k čemu to slouží. Moc praktické mi to nepřipadá. A hezké teprve ne.
Nos propíchnutý kostí
Papuánci na Nové Guineji si propichují nos velkou kostí. Někdy i tváře. Piercing… to přece známe. Nos, obočí, jazyk, pupík…
Na propíchnuté uši jsme si už všichni zvykli, ale vždyť i to je piercing.
Propichování uší je ale záležitost stará 5 000 let.
Vosí pas
Už někdy od 14. století si ženy stahovaly pas různými šněrovačkami. V některých dobách tak moc, až se jim deformoval hrudník. Nemohly pořádně dýchat a každou chvíli omdlely.
Velkou propagátorkou extrémně štíhlého pasu byla i bavorská princezna Alžběta Bavorská, později známá jako rakouská císařovna Sisi.
I dneska jsou prý holky, které si kvůli štíhlému pasu nechají odříznou spodní žebra. To mi teda ty kruhy na krku už snad přijdou lepší.
Tetování
V dnešní době pomalu každý druhý člověk má kérku. Někdo ji má skrytou, jako své tajemství s poselstvím, které je pro něj důležité. Jiný ze sebe udělá ilustrovaný příběh na pochodu. I to je volba.
Takže co? Někdo má tetování, někdo piercing, někdo si barví vlasy, jiný vytrhává obočí. Někdo si nechává odsát tuk, jiný si dává vycpat prsa. Některé ženy nosí vysoké podpatky a jiné „nosí“ dlouhý krk. Co se komu líbí…
Ale jak říká Mariana, člověk by si to měl vybrat sám. A za střízliva.
PRAMENY:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Korzet
ZDROJ OBRÁZKŮ: UNSPLASH (Alain Bonnardeaux, Jiwa, Julien de Salaberry, Mostafa Mahmoudi, Wilfried Santer), PINTEREST