Jonáš se pokouší zjistit, co mohlo zranit Hardyho
Pořád mi vrtá hlavou, co Hardyho na té mělčině vlastně zranilo. Na něco v moři šlápl, jenže na co? Na noze měl jen malou ranku, která sice dost krvácela, ale rozhodně to nebylo kousnutí nějakého velkého predátora. O chřtán krvelačného žraloka ve vodě fakt nezakopl. Ale něco tam bylo a já bych rád zjistil co. Abych si problém trochu ujasnil, rozhodl jsem se na to jít vylučovací metodou.
- Hardy se mohl říznout o ostrý kámen, korál nebo úlomek mušle.
Pak by rána mohla krvácet a být i bolestivá. Jenže by se nedostavily ony prudké příznaky otravy. Takže tuhle možnost můžeme vyloučit.
- Ježovka
- Medúza
Čtyřhranka smrtelná
Žahnutí medúzy může způsobit vážný problém. Zvlášť některé druhy jsou silně jedovaté. Nejjedovatější je čtyřhranka smrtelná. Taky se jí říká mořská vosa. Její žahnutí může způsobit srdeční selhání a smrt do několika minut. Jenže čtyřhranka smrtelná má v Hardyho případu nezvratitelné alibi. Žije totiž v pobřežních vodách Austrálie. Občas zabloudí k asijským břehům, ale na Bahamy je to přece jen trochu z ruky.
Na světě ale existuje 8 000 druhů medúz, z toho 1 000 je pro člověka jedovatých. Takže Hardyho mohla napadnout jiná podobná mrška, třeba talířovka obecná.
Talířovka obrovská
Je to největší medúza na světě s dvoumetrovým zvonem těla a chapadly dlouhými až 35 metrů. Její žahavé buňky mohou způsobit křeče a ohrozit dýchání i srdeční činnost. Jenže žije v chladných vodách severního Atlantiku. U Baham by jí bylo vedro. Takže je taky z obliga.
Talířovka svítivá ale žádné alibi nemá. Vyskytuje se ve všech tropických a subtropických mořích. Její dotek působí okamžitou bodavou bolest. Jenže na zasaženém místě se objeví pupínky či puchýře. Ne krvácející ranka jako u Hardyho. Takže tudy cesta taky nevede.
A nemůže za útokem na Hardyho stát, nebo teda spíš plavat, modrý portugalský válečník? Správně se nazývá měchýřovka portugalská a nepatří mezi medúzy, ale mezi polypovce.
Měchýřovka portugalská
Jedná se o propojenou kolonii žahavců, jejichž chapadla dosahují délky až 30 m. Jejich žahnutí je pro člověka extrémně bolestivé. Dobrá správa je, že obvykle nebývá smrtelné. U citlivějších jedinců může způsobovat šok, horečku, problémy se srdcem a poruchy dýchání.
V tropické části Atlantiku i v karibském moři se vyskytuje, takže je rozhodně podezřelá. Její tělo plovoucí na hladině jsme ve vlnách mohli přehlédnout. Jenže rána způsobená modrým portugalským válečníkem by taky vypadala jinak.
Ach jo. Myslím, že všechny tvory, kteří vpravují jed do těla oběti žahavými částmi těla, budeme muset vyloučit. To se týká i mořských sasanek.
- Chobotnice
Chobotnice skvrnitá. Po jejím kousnutí se do těla člověka dostane jed, který má neurotoxické účinky. Způsobuje rozostřené vidění, poruchu řeči a polykání a může člověka úplně paralyzovat. Při větším zasažení nastává do tří až čtyř hodin smrt. Jenže chobotnice skvrnitá se zase vyskytuje hlavně u Austrálie. A chobotnice kroužkovaná, jejíž kousnutí může být rovněž smrtelně jedovaté, taky. Jedovaté chobotnice tedy můžeme nechat plavat.
- Jedovaté ryby
Odranec pravý jenejjedovatější ryba na světě. Rád se vyvaluje na mělčinách, a ještě při tom vypadá jako kámen porostlý řasami. Žádný div, že na něj tu a tam někdo šlápne. Jenomže pak je zle. Odranec naježí hřbetní ploutev, v které má ukryté své zákeřné zbraně – ostré trny propojené s dvaceti šesti jedovými žlázami. Zasaženou oběť zachvátí svalová slabost, ochrnutí a bez lékařské pomoci nastává smrt.
Mohl Hardyho napadnout odranec? Spousta věcí na něj sedí. Kterépak mělčiny jsou jeho domovem? Hrome, tak zase vedle. Pachatel mi pořád uniká, protože odranec žije v Indickém a Tichém oceánu, největší výskyt je opět u Austrálie.
Totéž se týká perutýna ohnivého, který má svoje rybí tělo taky pokryté jedovatými ostny. Ale… je to Australan.
Seznam pachatelů se nám pěkně zužuje. Kdo vlastně zbývá?
- Mořský had, například vodnář Belcherův z čeledi korálovcovitých údajně disponuje desetkrát silnějším jedem než mamba černá, a to je jeden z nejjedovatějších suchozemských hadů. Naštěstí prý vodnář většinou nevystříkne do oběti celou zásobu jedu naráz, navíc bývá poměrně mírumilovný. Jeho domovem jsou teplé mělčiny v Tichém a Indickém oceánu. Z čehož vyplývá, že vodnář tedy Hardyho taky neuštkl.
- Mořští plži
Homolice mapová
Krásná mušle v sobě ukrývá smrt. Pokud plž z ulity vystřelí malý tenký bodec a trefí vás, je zle. Jedna kapka jedu by údajně stačila na usmrcení dvaceti lidí. Ochrnou dýchací svaly a člověk se během několika minut, či desítek minut, udusí. Homolice mapová žije v mělké vodě u Indie a Filipín. Takže na Bahamy by ji přivezl leda agent 007. Ale co příbuzní téhle šampionky mezi travičkami? Všechny druhy homolic jsou totiž jedovaté. Nežije některá i v Atlantiku?
Zdá se, že všechny homolice se se zabydlely v Indickém a Tichém oceánu. A jejich jedovaté příbuzné vrtulovky zrovna tak.
Ještě mě napadla trnucha.
- Trnucha není ryba, ale paryba. Patří mezi rejnoky. Na konci ocasu má jedovatý trn. Jed není nijak prudký, ale dvaceticentimetrový trn prý dokáže člověka proklát jako bajonet. Na trnuchu ale Hardy taky šlápnout nemohl, v Atlantiku se nevyskytuje. Nebo jo? Moment… něco jsem našel. Hm, trnucha americká. Vyskytuje se ve vodách od USA až po Brazílii. Dorůstá délky metr a půl, někdo dokonce tvrdí až dva metry. Té bychom si snad všimli. I když… pokud by na ni Hardy šlápl, když polehávala na dně… a taky nemusela měřit zrovna dva metry, že jo.
Tak já už fakt nevím. Co to teda na Hardyho zaútočilo? Něco mi uniká? Budu se muset zeptat Mariany, co si o tom myslí.
PRAMENY:
Carrington, Richard. Život moří a oceánů. Orbis, Praha 1975.
Kůrka, Antonín – Pfleger, Václav. Jedovatí živočichové. Academia, Praha 1984.
Küntzelová, Karolin. Nejnebezpečnější zvířata světa. Edika, Brno 2014.
Ludwig, Mario – Gebhardt, Harald. 55 nejnebezpečnějších zvířat naší planety. Fortuna Libri, Praha 2007.
Parsonsová, Alexandra. Jedovatí živočichové. Champagne Avantgarde, Bratislava 1992.
ZDROJ OBRÁZKŮ: UNSPLASH (David Dode, Hansel Gonzales, Hoodh Ahmed, Jong Marshes, Karolina Zelasko, Sonia Kowsar, Uriel Soberanes, Ralf Schlegel)