Při výstupu pirátskou soutěskou Masca na ostrově Tenerife jsme s Timem našli velký skleněný střep. Tehdy jsem ho opatrně zabalil do papírového kapesníku a uložil do batohu, abych ho mohl při první příležitosti vyhodit do speciálního kontejneru na sklo. Dělám to tak vždycky.
Ostatní zprvu nechápali, proč sbírám zrovna skleněné střepy nebo odhozené skleněné láhve, a ne třeba rezavějící plechovky, igelitové pytlíky nebo PET flašky. Samozřejmě, že mě v přírodě štvou všechny odhozené odpadky, ale do turistického batůžku člověk všechno nepobere. Nezbývá než doufat, že odpadky po turistech posbírá někdo jiný a že se o ně mezitím zvířata nezraní.
Se sklem je to ale jiné. Odhozená láhev nebo skleněný střep totiž může za jistých okolností fungovat jako optická čočka. Podobně jako třeba lupa. Když na ni namíří sluneční paprsek, hrozí nebezpečí, že suchá tráva nebo jehličí, na kterém střep leží, začne doutnat. Pak už stačí jen jiskřička a lesní požár je na světě.
Sklo se přitom v přírodě rozkládá víc než 1000 let!
Podívejte se, jak jsou na tom jiné odpadky:
JAK DLOUHO SE V PŘÍRODĚ ROZKLÁDAJÍ ODPADKY
ohryzek jablka 2 týdny
papír 4-5 měsíců
slupka od banánu 5 měsíců
kůra pomeranče 1 rok
vlhčený ubrousek 15 let
plechovka od konzervy 15 let
igelitový sáček 25 let
žvýkačka 50 let
plastový kelímek 70 let
PET láhev 100 let
tetrapak krabice od džusu 100 let
alobal 100 let
jednorázové plenky 250 let
sklo víc než 1000 let
polystyrén víc než 10 000 let
ZDROJE:
https://www.hudy.cz/co-s-odpadky-v-prirode