Před objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 žilo na americkém kontinentu 100 milionů původních obyvatel. Postupně však podléhali nejen v bojích s Evropany, ale i novým chorobám, které sem Evropané zavlekli. Na konci 19. století, čtyři sta let po objevení Ameriky se počet indiánů smrskl na necelé dva miliony.
Co všechno museli překonat a čeho všeho se museli vzdát od doby, kdy si běloši začali dělat práva na jejich území? Celé vyspělé říše zanikly, některé indiánské kmeny byly rozprášeny, jiné nuceně přesidlovány z východní části Ameriky na západ.
V roce 1830 bylo na území Oklahomy zřízeno Indiánské teritorium, kam měli být přesunuti všichni původní obyvatelé z Floridy, Mississippi, Louisiany, Alabamy, Arkansasu, Georgie a Jižní Karolíny. V novém teritoriu jim byla přidělená půda a mohli dál žít tradičním způsobem. Jenže ta půda byla chudá a k zemědělství nevhodná.
Někteří přesídlení odmítli a zahynuli v bojích. Přesun se týkal především skupiny označované jako Pět civilizovaných kmenů, které se živily pěstováním plodin. Byli to Čerokiové, Čoktové, Kríkové, Čikasové a Seminolové.
Jejich cesta za novým domovem měřila 1000 až 1900 kilometrů. Přestože měli k dispozici koně a vozy, většina jich musela celou cestu ujít pěšky. Z celkového počtu 70 000 přemisťovaných indiánů téměř třetina strastiplnou cestu nepřežila. Do historie se zapsala jako Cesta slz.
Evropští přistěhovalci však pronikali čím dál víc na západ kontinentu, na Velké pláně, kde chtěli obdělávat půdu. Tam docházelo k dalším šarvátkám s kočovnými kmeny, které se živily lovem bizonů.
V průběhu indiánských válek (1540-1924) byli poražení indiáni umístěni do rezervací. Až v roce 1924 bylo všem americkým indiánům uděleno americké občanství.
Dnes na území USA existuje 314 indiánských rezervací. Mají své vlastní samosprávy a zákony. Půda, na které žijí, je většinou pro zemědělství nevhodná. Činnost rezervací je proto dotována z federálního rozpočtu. Indiáni mají nárok na různé podpory a dávky, neplatí zdravotní ošetření ani školné a v některých činnostech jsou osvobozeni od daní, například při provozování kasin. Přesto většina indiánů přežívá v chudobě, asi polovina v rezervacích, druhá polovina žije rozptýlená mezi většinovou populaci. Neutěšený stav vede ke kriminalitě, alkoholismu a drogám.
Z více než 500 indiánských kmenů se jen některým daří udržovat svůj jazyk, tradice a zvyky. Částečně jim v tom pomáhá i turistický ruch.
ZDROJ:
Kupčík, Lubomír. Velká indiánská kniha. Mladá fronta 2017.
Seiler, Signe. Divoký západ. Fraus 2006.
Vojtech, P. a Spencer, H. Divoký západ. Press-Burg, Bratislava 1995.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Indi%C3%A1nsk%C3%A9_v%C3%A1lky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Domorod%C3%AD_obyvatel%C3%A9_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch