Spousta lidí, kteří si náš příběh přečetli, se mě ptá, co tenkrát v noci v džungli řvalo, že jsem se tak bál.
Strach jsem teda měl, to přiznávám. A jsem fakt rád, že jsme to zvíře tehdy jenom slyšeli, ale neviděli. Hlavně že nevidělo a necítilo ono nás. Jsem totiž přesvědčený, že to byla největší kočkovitá šelma světa.
Jestli teď tipujete lva, tak jste vedle. Zaprvé lvi nežijí v asijské džungli, ale v africké savaně. A zadruhé, ještě větší než lev je tygr.
Tygr dorůstá délky až 3 metry a velcí jedinci dosahují hmotnosti až 300 kilogramů. Ještě se divíte, že jsem měl nahnáno? Věřte, že tuhle kočičku byste na procházce asi taky potkat nechtěli.
Tygři se vyskytují na obrovském území Asie. Najdeme je na sněhových pláních Sibiře i v hustém porostu tropické džungle. Takže i v thajské džungli. Ne že by se zrovna producírovali na turistických stezkách. Sami o setkání s člověkem příliš nestojí. Pokud tedy nemají hlad a nevyhodnotí vás jako lehce dosažitelnou kořist.
Co si budeme povídat, neozbrojený člověk je pro tygra opravdu snadný úlovek. Ale člověka moc často nepotká. Loví hlavně v noci. Jeho obvyklou potravou jsou divoká prasata a různé druhy jelenů, což jsou v Thajsku hlavně muntžaci a sambarové. Taky prý nepohrdne jezevcem, tu a tam slupne králíka a poradí si i s ostny dikobrazů. Troufne si dokonce i na krokodýla nebo na největšího žijícího tura, kterému se říká gaur. Jsou známé případy, že tygr smrtelně zranil slona, ale to je opravdu výjimečné. Ovšem dokazuje to, že si prostě troufá.
Tygr si kořist vyčíhá, opatrně se připlíží a skočí. Skočit prý dokáže i devět metrů daleko. Pokud kořist uniká, dá se tygr do rychlého pronásledování. Není to ale žádný maratonec, vyznává spíš sprint. Za kořistí se žene sto dvě stě metrů, pak to vzdá. Jenže, zkuste ve sprintu soupeřit s tygrem…
Myslím, že tenkrát v noci se tygrovi podařilo ulovit opici. Možná spala moc nízko. Možná se bláhová procházela při měsíčku po zemi. Nebo ty opice tak šíleně řvaly a zběsile prchaly jenom ze strachu, protože věděly, že je tygr právě na lovu. Ale úspěšný tenkrát byl, na to dám krk. A bylo naše velké štěstí, že si kořist někam odtáhl a nás nechal být.
Co dělat, když ve volné přírodě spatříte tygra?
Zůstaňte nehybně stát. Každý lovec si spíš všimne pohybu. Pokud se nehýbete, je šance, že vás nezaregistruje.
Jestliže si vás všiml a blíží se, zachrání vás nějaká dutina, třeba ve skále, nebo ve stromě. Snažte se nacpat tam, kam na vás tlapami nedosáhne.
Jiná možnost je vylézt na strom. Tygři jsou totiž v něčem dost zvláštní kočky. Například dobře plavou. Koupou se vyloženě rádi, někdy lenivě polehávají na mělčině. Většina koček přitom vodu nesnáší. Stejně tak ovšem většina koček výborně šplhá po stromech. Úplně na to nespoléhejte, ale tygři šplhu moc neholdují. Problém je, že hladový tygr, který ví, že mu kořist utekla na strom, dokáže prý pod stromem čekat třeba tři dny. To já bych tak dlouho před zavřenou ledničkou nečekal.
Taky se doporučuje, když už vás tygr vidí, abyste se udělali většími. Doslova největšími na celém světě, protože v tu chvíli jde o život. Zvedněte ruce nad hlavu, vylezte na nějaký kámen nebo pařez a neohroženě se na tygra dívejte. Možná pak útok vzdá, protože rád útočí nečekaně a zezadu.
Slyšel jsem, že lidé pracující v pralese si na hlavu nasazují masky s namalovaným obličejem, který je ale nasazený vzadu na vlasech. Tygra by to mělo od útoku tváří v tvář odradit. No nevím. Zkoušet to teda určitě nebudu.
PRAMENY:
Küntzelová, Karolin. Nejnebezpečnější zvířata světa. Edika, Brno 2014.
Ludwig, Mario – Gebhardt, Harald. 55 nejnebezpečnějších zvířat naší planety. Fortuna Libri, Praha 2007.
Mazák, Vratislav. Velké kočky a gepardi. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1980.
ZDROJ OBRÁZKŮ: UNSPLASH (Mike Marrah, Kartik Iyer, Ratanjet Singh)