Po událostech v Tokiu, kdy nás zasáhlo zemětřesení, jsem se pak mockrát v duchu vracel k události v parku. Podcenil jsem něco? Měl jsem ze situace něco vydedukovat?
Kapři koi se tenkrát chovali divně. Skoro to vypadalo, že by nejradši vyskočili na břeh, což by se však v jejich případě rovnalo sebevraždě. Bylo to neobvyklé, ale vlastně jsem to moc neřešil. Ryby prostě někdy skáčou nad hladinu, a když se třou, taky to bývá zvláštní pohled. Mávl jsem rukou a přešel přes můstek na ostrov.
Jenže tam se stala ta druhá podivná věc. Z jezírka houfně prchalo množství ropuch, které se za každou cenu snažily dostat na vyvýšená místa. Kdyby to byla jedna ropucha, jenže tohle představovalo úplnou invazi!
A přibližně dvě hodiny poté došlo k zemětřesení.
Kolem roku 130 (ano, opravdu to není chyba v letopočtu) sestavil čínský astronom a matematik Chang Heng přístroj, který byl patrně prvním seizmografem na světě.
Seizmograf měl podobu vázy, která byla po obvodu zdobená dračími hlavami. Každý drak v tlamě držel kuličku. Pod každou dračí hlavou seděla žába s široce rozevřenou tlamou. Uvnitř vázy bylo kyvadlo, které se při sebemenším otřesu rozhoupalo a ťuklo do stěny vázy. Náraz shodil kuličku z drakovy tlamy přímo do otevřené tlamy žáby. Podle toho, do jaké žáby kulička spadla, se určovalo, z jakého směru zemětřesení přichází.
Chang Heng prý takhle v roce 138 poznal zemětřesení vzdálené od jeho přístroje 600 kilometrů.
Takže zase žáby, i když bronzové. Můžeme ale poznat blížící se zemětřesení podle změny chování živých tvorů?
Řecký historik Strabo popisuje, že při zemětřesení v roce 373 př.n.l. opouštěli psi, kočky, lasice, krysy i hadi město a prchali pryč.
Důkazy? Nejsou.
V roce 1975 v okolí čínského města Haichengu spousta plazů opustila své skrýše, ačkoliv byla zima, která je pro hady obdobím spánku. Lidé tehdy dali na varování a většina obyvatel město opustila. Měsíc po jejich neobvyklém konání došlo v dané lokalitě k zemětřesení.
Po této zkušenosti si čínští vědci pořídili k pozorováním hady. Jenže když za rok a půl došlo v čínském městě Thang-šan k dalšímu zemětřesení, varování nepřišlo ani od přístrojů ani od hadů.
Zklamání.
V roce 2004 všichni plameňáci v indické rezervaci Point Calimere vzlétli a přestěhovali se na vyvýšené území dál od moře.
Za 24 hodin oblast, kterou opustili, zasáhla vlna cunami.
Podobně na stejnou živelní katastrofu reagovali sloni na Sumatře. Dali se do mohutného troubení (sloni takhle vyjadřují strach) a dali se i s turisty na zádech na úprk z pláží do nedalekých kopců, čímž vyděšené turisty nepochybně zachránili.
Náhoda?
V roce 2011 pozorovali v Japonsku majitelé koček u svých chlupatých mazlíčků nervozitu, dokonce až stres. Podobně se chovaly kočkovité šelmy v zoo. A potom došlo k tomu strašnému zemětřesení doprovázenému cunami, které poškodilo jadernou elektrárnu ve Fukušimě.
Proč právě kočky? Vypjatá fantazie lidí? Výjevy kočičího démona v japonské tradici jsou dost působivé…
Včely prý před zemětřesením vypijí tolik medu, kolik unesou, vzlétnou a v roji chrání med před zkázou. Podle jedné teorie vycítí změny v magnetickém poli země.
Ale kde jsou důkazy?
Asi nejpodloženější je pozorování anglické bioložky Rachel Grandové, možná i proto, že se událo náhodou. V roce 2009 zkoumala v jezeře San Rufino poblíž italského města L´Aquila přibližně stovku ropuch obecných. Jednoho dne k jejímu údivu všechny ropuchy z jezera zmizely. Tři dny nato došlo v oblasti k zemětřesení. Po deseti dnech se ropuchy do jezera v klidu vrátily.
Rachel Grandová ve spolupráci s vědci NASA dospěla k názoru, že ropuchy vnímají změnu ve složení podzemní vody, která je před zemětřesením nasycená různými látkami uvolňovanými pod velkým tlakem z hornin. Změnu prý žáby vyhodnotily jako nebezpečí a jezero včas opustily.
Ve vodě i v půdě opravdu může před zemětřesením docházet k nějakým chemickým změnám, které živočichové dokážou zaregistrovat. A pokud změnu vnímají jako hrozbu, neprodleně se uchýlí do bezpečí.
Analýza měření například taky ukázala, že tři dny před zemětřesením v Japonsku v roce 2011 prudce stoupla teplota atmosféry nad epicentrem pozdějšího zemětřesní a zároveň stoupl i počet elektronů v ionosféře.
Takže něco se děje, jen to zatím neumíme dát do správných souvislostí.
Problém je, že naprostá většina pozorování živočichů před zemětřesením není podložená vědeckými daty. Události se jeví jako náhodné, a tudíž změny v chování zvířat zatím nemůžeme použít jako spolehlivé varování před nebezpečím.
Na druhou stranu… něco na těch žábách (a nejen na nich) je. Tak proč si přírody, jejích změn a neobvyklých projevů jednotlivých zvířat nevšímat? Proč je dál nepozorovat a nezkoumat? Nemají sice rozum ani špičkové přístroje a technologie, ale možná proto jsou přírodě blíž. Lépe ji slyší, vidí i cítí. Pokud tito tvorové mohou zachránit sebe, mohli by před pohromami zachránit i nás.
ZDROJ:
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/9844/poznaji-zvirata-ze-se-blizi-zemetreseni.html
https://www.e15.cz/magazin/jak-ropuchy-vyciti-zemetreseni-diky-chemickym-zmenam-prostredi-722288
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2013/cislo-12/zemetreseni-zvirata.html
http://vtm.e15.cz/silne-zvyseni-teploty-pred-japonskym-zemetresenim
ZDROJ OBRÁZKŮ: UNSPLASH (Dattatreya Patra, David Dode, Denis Churchyn, John Cameron, Lycheeart, Marco Bianchetti, Oleksandr Sushko, Tran Mau Tri Tam)